BOSSING

Bossing je jedním z podob šikany na pracovišti. Autorem tohoto termínu je Nor S. Kile, který takto ve svých šetřeních nazýval „systematické šikanování ze strany vedoucího“. Někdy se u slova bossing můžeme setkat také s označením – do českého jazyka bohužel jen obtížně přeložitelným Rufmord (německé slovo Mord  = vražda, Ruf = pověst) nebo s popisným překladem „zdraví poškozující vedení“. [1]

Ve většině případech jde o praktiky vedoucího pracovníka, který vyvíjí tlak na podřízeného, aby si vynutli buď jeho přizpůsobení a poslušnost nebo, aby ho vypudil z  pracovního místa. Pojem bossing bývá nahrazován také termínem mobbing shora.

Vedoucí pracovník má pro šikanování obvykle jiné motivy a strategie. Mezi základní motivy patří především žárlivost na schopného pracovníka a obava o svoji pozici. Vykonává pak tlak na podřízeného s cílem vynucení si jeho poslušnosti nebo přímá snaha o vypuzení z pracovního místa. Nezanedbatelný bývá také hněv na organizaci nebo nenávist vůči dalším nadřízeným a management, který pak posílá vedoucí dál směrem dolů. U nadřízeného se mohou projevit také jeho negativní vlastnosti, které se projevují v okamžiku získání moci. Mezi strategie vedení patří i úmyslné přidělování nevhodných, příliš náročných či nezvládnutelných úkolů nebo trvalá kontrola přesahující běžný rámec. Bossing zahrnuje i pracovní izolaci podřízených, kteří nejsou zváni na porady, informováni o důležitých rozhodnutích a je mu tímto naznačováno, že se s ním nepočítá. Velkým tématem je samotná diskriminace ze strany zaměstnavatele a to už jak rasová, genderová či týkající se jakékoliv odlišnosti zaměstnanců na pracovišti.